Nintendo Entertainment System
Autor: X Generation
Zatímco Spojenými státy na začátku osmdesátých let zmítala krize videoherního průmyslu, v Japonsku se pomalu chystala „příští velká věc“. Tou měla být herní konzole Famicom od firmy Nintendo, která se v Japonsku začala prodávat v roce 1983 a v Severní Americe pak v roce 1985. Hardware Famicomu se však v Americe objevil už o rok dříve, a sice v arkádových mincových automatech, zde ovšem pod názvem Nintendo VS. System, jehož úspěch jen podpořil rozhodnutí vydat zde i domácí konzoli.Název Famicom je zkratkou původního názvu Family Computer, ale mimo Japonsko se tato konzole prodávala pod označením Nintendo Entertainment Systém, pro který se zase okamžitě vžila zkratka NES. Původní myšlenka pro tvorbu NESu, respektive Famicomu, vycházela primárně z japonského trhu, který příliš nepocítil důsledky amerického krachu. Nintendo už dříve uvedlo konzoli Color TV-Game, ale začátkem osmdesátých let byla nejprodávanější konzolí v Japonsku Cassette Vision od firmy Epoch.
Tehdejší prezident Nintenda tak přišel s prostým, ale rozhodně ne jednoduchým zadáním: vyrobit konzoli, která bude výkonnější a zároveň levnější než právě Cassette Vision. Tlak na cenu tak mimo jiné způsobil, že NES byl pořád ještě osmibitovou konzolí, přestože v prvotních plánech se uvažovali již o šestnáctibitové architektuře.
Aby se totiž nová konzole mohla stát skutečně globálním produktem, bylo potřeba se v prvé řadě dostat na severoamerický trh. Ten však byl v té době v důsledku krachu v letech 1981–1983 k videohrám značně skeptický. Nintendo tak na to šlo oklikou a nejprve v USA uvedlo zmíněný systém pro arkádové automaty. V to době se Američané pomalu začali vracet do heren, což dávalo naději, že by u nich mohla uspět i nová, na tu dobu výkonná konzole.
Ovšem Amerika se v té době nacházela v těžké herní deziluzi, a tak bylo přijetí AVS přinejlepším vlažné. Dobový odborný tisk se nestačil divit, proč se Japonci snaží vstoupit na zruinovaný americký herní trh a prodejci byli absolutně skeptičtí i přes zprávy o masivním úspěchu Famicomu v Japonsku. Účastníci výstavy v Las vegas, kde byl v roce 1985 AVS poprvé představen, pak oceňovali pokročilé technologie, ale moc se netvářili na specifické provedení klávesnice a bezdrátovou technologii, která tehdy zjevně značně předběhla dobu.
V následujících letech pak NES úspěšně vstoupil i na další trhy včetně Evropy (1987, Švédsko již 1986), a to ať už přímo, nebo formou licencí, což byl případ třeba Koreje v roce 1991, kde se technologie NESu začala prodávat pod názvem Comboy v režii konglomerátu Hyundai, respektive jeho divize Electronics. NES začal prodávat dokonce i v Rusku, respektive v zemích bývalého Sovětského svazu, ale tam jen prostřednictvím dovozců, respektive jako nelicencovaná verze pod názvem Dendy. V roce 1994 ovšem nakonec došlo k podpisu licence s Nintendem, a tak se Dendy alespoň na krátkou chvíli stal takříkajíc oficiálním produktem.
To už se ovšem blížil konec éry do té doby neotřesitelně nejúspěšnějšího herního zařízení všech dob. Celosvětově se totiž konzolí Famicom/NES prodalo téměř 62 milionů a ještě v roce 1995 je Nintendo vyrábělo a oficiálně podporovalo, přestože už mělo pár let na trhu konzoli nové generace a zároveň čelilo novému silnému vyzyvateli v podobě konzole Mega Drive od firmy Sega.
A důležitá informace na závěr: Famicom/NES může za to, že dodnes u konzolí jako ovladače používáme gamepady. Nintendo s tímto nápadem přišlo jako první, a ačkoli famicomovské ovladače nesplňovaly prakticky žádná ergonomická kritéria (byly to zkrátka jen placaté obdélníky s pár tlačítky), tak tako koncepce velmi rychle vytlačila dříve standardní joysticky.
Komentáře
Okomentovat